Fenomén filmových festivalů
Je mnoho lidí, kteří milují festivaly ať už kulinářské, divadelní nebo hudební. Existuje jich celá škála, a protože i film je velmi populárním médiem, které spousta z nás zbožňuje, najdete ve světě mnoho filmových klubů, malých artových kin nebo přímo menší festivaly až po ty mezinárodně uznávané. Dnešní článek vám tedy přiblíží, jaké festivaly existují a co na nich můžete vidět nebo kde se nacházejí.
Jak dělíme filmové festivaly?
Pro začátek bude fajn, když se dovíte, že filmové festivaly dělíme do tří kategorií. Jedná se o „áčkové“, „béčkové“ nebo „céčkové“ festivaly. Další věc, která vás rozhodně nemine bude to, že musíte prozkoumat, jaký festival se vám bude hodit. Každý festival má totiž své téma nebo zaměření. Filmový festival v Jihlavě se zaměřuje na dokumentární tvorbu, a naopak festival ve Zlíně zase na dětského diváka.
Festivaly se známkou A jsou největší a vlastně nejlepší filmové festivaly, které mají renomé. Samozřejmě nejedná se o nic jiného než věc názoru, ale rozhodně nebude snadné takovou známku dostat. Jsou to festivaly, které mají nějakou historii a dostane se na ně opravdu málo filmů z těch, které se přihlásí. Objevují se zde filmy z jakéhokoli koutu světa a témata bývají obvykle nadnárodní a příběhy mají přesah. Nemusí to být určitě vždy pravidlem, ale kdybychom si natočili film s naším humorem někde z vesnice a nebylo by v něm něco, co by se dalo aplikovat i jinde ve světě (třeba zrovna nějaké téma, jež má většina z nás společné), nemusí se tento film dostat za hranice.
Festival typu B obsahují filmy, které mají dosah, ale nemají přesah (do světa). Mohou to být lokální festivaly, o kterých víme v rámci naší země. Nemusí být vždy mezinárodní, ale může k nim patřit sekce pro zahraniční tvůrce. Nebo naopak jsou mezinárodní, ale nejsou to žádné velké „hurá akce“, o kterých se několik dní píše v novinách. Můžeme zde zařadit kupříkladu FAMUFEST nebo B16.
Posledním typem jsou festivaly C, které jsou vyloženě lokální. Nemají dosah ani přesah a zpracovávají tématiku blízkou určitému území, kraji nebo městu, kde se festival odehrává. Může být výrazně zastoupena sekce studentské tvorby či tvůrců z daného místa, kde se festival odehrává. Tyto festivaly bych nazvala asi jako příjemné, komornější akce pro milovníky filmů a tvorby, která se děje ve vašem nedalekém okolí.
Možná vám už vrtá hlavou, jestli sami nějaký festival neznáte nebo jste na nějakém nebyli. U těch céčkových určitě neváhejte prozkoumat, jestli někde blízko vás nějaká taková akce neprobíhá. Můžete se totiž dostat k věcem, ke kterým byste se jinak nedopracovali, protože nemusí skončit v kině nebo v televizi jako ty populární.
Jak se na takový festival můžu se svým filmem dostat?
V dnešní době, kdy se stačí podívat na stránky festivalu, vyplnit přihlášku a splnit všechny požadavky to není tak těžké. Skrývají se tady však jiná úskalí. Na festival typu B nebo C to nemusí být velmi náročné. Jestli jim váš film sedne do noty, respektive do programu, vyberou ho. Když se to ale nestane, nebuďte zklamaní, u některých festivalů totiž bývá dost velký přetlak, protože existuje mnoho studentů anebo tvůrců na volné noze, kteří této příležitosti také využijí. Pokud však máte to štěstí a někdo o vás ví (třeba konkrétně u festivalu C), může vás oslovit, abyste svůj film poskytli, soutěžili a přidali se do debaty.
Co se „áčkových“ festivalů týče, kromě vysokého poplatku za přihlášení filmu, měli byste také za sebou mít dobrou pověst, štáb s oceněnými tvůrci či sami musíte být nejlépe někde oceněn. Může se také stát, že vás někdo nominuje, ale takové případy budou nejspíš velice vzácné či se budou pohybovat v okruhu renomovaných filmařů.
Jak se dělí podle dramaturgie?
Už jsme načali, že každý festival má své téma. Jestliže budete chtít poslat váš snímek na nějaký festival, buď se můžete zaměřit na téma, které daný rok bude anebo si něco pro vás důležitého natočíte a poté se budete pídit potom, kam byste svůj film chtěli přihlásit.
Samozřejmě, že se můžete snažit zalíbit a naladit se na vlnu, která má v daném období ohlas, ale sami si povězte, zdali to, co vytvoříte bude udržitelné v čase anebo to pohasne stejně, jako skončí konkrétní několikátý ročník nějakého festivalu.
Tip: Proto by se měl klást důraz na to, že přijdeme s něčím, co z nás vyzařuje, je nám to nějak blízké, a protože s tím dílem strávíte mnoho času u scénáře, na place a poté ve střižně, téma filmu by mělo být opravdu něco, co vás u toho udrží. Je to možná taková osobní rada, ať nepřestáváte být sami sebou a tvoříte to, co vám dává smysl.
Abyste však měli nějaký zběžný přehled o tom, jak jsou festivaly zaměřené, poskytnu vám tady kraťoučký seznam:
- MFDF Ji.hlava – dokumentární tvorba
- Zlín Film Festival – tvorba pro děti
- Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary – (zejména autorská) tvorba od západu po východ Evropy
- Sundance – debuty
- Benátský filmový festival – komerčně umělecká tvorba
V příštím článku si představíme, jaké jsou konkrétní známé festivaly. Do té doby vám přeji neutuchající vlastní tvorbu a pokud na svůj krátký film nemáte do štábu koho po ruce, neváhejte se ozvat naší produkci! Tvoříme srdcem a jsme otevřeni každé nové příležitosti.