Hlavní filmový kameraman

Kolikrát když se díváme na nějaký film přijde nám obraz vizuálně nádherný anebo u nějakých televizních pořadů někdy až odpudivý. Není to samozřejmě pravidlem, že je u filmu vždy propracovaný vizuál a u televize nikoli. Záleží to na přístupu práce vizuálních složek a dnes znovu otevřeme okénko filmových profesích a podrobněji si představíme hlavního kameramana z kamerové posádky.

Kdo je vhodný na tuto práci? Jaké by měl mít předpoklady?

Jednoznačně by kameraman mohl být kdokoliv, kdo má přirozený smysl pro představivost. Pro začátek by měl mít schopnost dokázat si představit obrazy ve své hlavě na základě nějakého textu nebo nápadu, než je vytvoří.

Kameramani často začínají jako fotografové a tyto dvě profese se samozřejmě nevylučují. Sice fotku můžeme považovat za statické médium a video pohyblivé, ale obojí spočívá v rámování obrazu a toho, jak se fotograf či kameraman rozhodne, že bude danou situaci zabírat.

Můžeme tedy říci, že je pro tuto práci vhodný člověk, který „přemýšlí v obrazech“. To by však byl jen základ, určité malé procento, na kterém může stavět. K tomu můžeme nabalit barvocit, vnímání změn atmosfér za pomoci světla a mít představu, jak vyvolá v divákovi určitý pocit, když záběr bude vypadat tak nebo onak.

Proto se obecně doporučuje začít fotkou, aby si budoucí kameraman vyzkoušel, co na fotce funguje, jak to působí, jak se rámuje nebo rozdíl mezi pohyblivými a nepohyblivými obrázky. Kromě znalosti ve fotce zde zbývá jiná příjemná záležitost. Tou je, že by měl mít určitě zájem o filmy a hodně jich mít nakoukáno, aby viděl, jak různí tvůrci pracují a jak třeba přenášení obrazem emoce.

Za co je profesně zodpovědný? Jeho povinnosti?

Když už se překleneme do fáze, kdy máme profesně zkušeného kameramana, vyvstávají nám zde jeho povinnosti, jež musí plnit. Má pod sebou totiž celou kamerovou posádku (švenkr, asistenti, ostrič, grip…), za kterou je zodpovědný a ona je zodpovědná za to, aby vše nachystala v daných technických parametrech.

Má v podstatě takový menší „štáb ve štábu“. Pokud máme tedy vetší rozpočet, může si dovolit, aby kolem něj pobíhalo i deset lidí a sám primárně nestaví kameru, stativ nebo jízdu. V tomto případě je zodpovědný za to, že to za něj tyto dobře placené profese odvedou.

Na place si hlavní kameraman hlídá kompozici a kontroluje, že je vše správně nasvíceno, že záběry navazují nebo neskáčou přes osu. Samozřejmě má vedle sebe i hlavního osvětlovače, který řeší svícení a skripta, jenž prakticky za něj hlídá návaznost. Kameramanova práce (možná to bude znít paradoxně) je především v preprodukci.

Co je tedy jeho prací?

Jakmile se mu dostane do rukou literární scénář a je osloven produkcí či režisérem, aby na něm pracoval, započne jeho práce. Zpočátku to může mít každý kameraman individuální, primární je, aby si přečetl scénář a měl nějakou představu nebo chuť na díle pracovat. Pokud si dělá poznámky stranou a vypisuje si, jak co bude točit nebo jakou barevnou paletu použije, je už na něm, jak se zařídí.

Následuje důležitá schůzka s režisérem, kterých bude do budoucna ještě spoustu, jelikož oba dva, jakmile se jim sjednotí představy, začnou dělat na technickém scénáři. Technický scénář je v podstatě literární scénář rozebraný na „atomy“. Jednotlivé obrazy se roztříští do záběrů, ke kterým se zapíše, v jaké velikosti se budou natáčet a případně i jakým objektivem.

Mezitím jezdí na lokační obhlídky, což je pro oba velmi důležité! Jakmile s produkcí ví, kde přesně budou natáčet, ví docela dobře, jak záběr komponovat a kde bude stát kamera a tak dále… Bez znalosti prostoru by se jim těžko tvořilo a zároveň by určitě museli značnou část přepisovat.

Dle finančních možností si vybírá techniku. To je hned vedle „techničáku“ druhá nejpodstatnější věc. Vybírá tělo kamery, vyměnitelné objektivy, případně dálkové ostření, určitě „odkuk“, jízdu, stativ, easy-rig a jiné srandy, na které nesmí zapomenout. Proto také se svou posádkou a s režisérem podrobně zjišťuje, jak se daná scéna bude natáčet, aby podle toho vybrali vhodnou techniku.

Bonus: Jeho práci by teoreticky mohla skončit posledním natáčecím dnem a pak čekáním na výsledný film. Jenže, pokud nemáme zaplaceného člověka na barevné korekce, často si tvůrce záběrů, tedy kameraman, tyto záběry barví. Dává to smysl, protože on má jasnou představu o vizuálu a je možné, že na place pracoval s nějakou „LUTkou“ tedy barevným náhledem, aby viděl, jak má dílo po postprodukci přibližně vypadat.

S jakými profesemi komunikuje?

Kromě režiséra a své posádky je jeho záchytnou osobou (jako pro všechny ostatní) produkční. Jemu odevzdává seznam techniky, s ním (případně s jeho asistenty) řeší vyplácení, smlouvu o provedení práce, ale především to, z jakého rentalu budou brát techniku.

Jelikož se jedná o vizuální profesi, nezodpovídá pouze za obraz, ale také i obsah scény. Jeho prací není scénografie jak u vedoucího výpravy, ale komunikuje s ním, jaké budou rekvizity a jakou má vedoucí výpravy představu. Nemůže mu kafrat do práce, ale co se barev týče, za barevnou paletu je zodpovědný hlavní kameraman. Tudíž bude určitě vhodné, když si oba sednou a vyjasní si, co se hodí, co tím chtějí navodit a proč zrovna takové barvy chce kameraman použít.

Letem světem tedy o kameramanovi můžeme říct, že je zodpovědný za vizuální aspekt díla. Jeho prioritou je kompozice, svícení i barevnost v obraze a nastupuje již ve fázi preprodukce a někdy nemusí skončit natáčením, ale až v postprodukci. Neskončíme ale jen touto hlavní profesí, v příštím článku se podrobněji koukneme na jeho posádku, abychom nezapomněli na to, co takový kameraman může od svých lidí očekávat a jak oni mají přistupovat k němu. Pokud si však chcete čekaní zpříjemnit, nezapomeňte na náš podcast Autentická výzva!