Vliv a užití barev ve filmu

Podíváme se dnes na trošku něco jiného než v předchozích článcích producentského rázu. A tím něčím je prostě řečeno barva. Barva ve filmu může být totiž nositelem symboliky, emocí i atmosféry. Záleží na tvůrci, jaké barvy si zvolí a jaký jim dá důraz. Zdali si výpravně vyhraje jako třeba Wes Anderson nebo se inspiruje temnými noir filmy padesátých let.

Dělení barev

Kromě toho, že barvy dělíme na teplé a studené, dělí se také na aditivní a subtraktivní. Pokud vám tohle nic neříká, prozradím, že první má zkratku RGB a druhé CMYK. Možná teď už si vzpomenete, že jste něco takového slyšeli.

Aditivní barvy fungují na principu přidávání a jedná se o barvu červenou, zelenou a modrou, čemuž napomáhá anglická zkratka pro barvy „RGB“. Smícháním těchto tří barev v různých poměrech získáme jakoukoliv další barvu. Subtraktivní naopak barvy odečítá a jedná se zase o anglické zkratky barev azurové, magenty a žluté (K můžeme přisluhovat slovu „key“ anebo poslednímu písmenku ve slově „black“). Jakmile smícháme tyto tři barvy, vznikne nám černá, což je i důvod k tomu, aby se tento systém využíval u tisku a RGB zase naopak v monitoru.

Kulturní rozdíly barev

Symbolika barev je v každé kultuře různá. Už u reklamy jsme si prozradili, že barva červená je v Česku spíš pro ženy a v Británii je přiřazovaná mužům. Věnujme se však naší republice a většině západního světa, abychom si vysvětlili, co pro nás jednotlivé barvy znamenají. U teplých barev začněme třeba červenou, která symbolizuje agresi, ale také lásku, zároveň je to barva revoluce, změny či nebezpečí. Žlutá barva je pro nás veselá, šťastná, značí slunce a bohatství. Oranžová si převzala z červené energičnost a ze žluté zář, čímž nám kromě podzimu může evokovat živost. Na druhé straně barva hnědá je barvou uzemnění, země i stability, pro někoho i barvou harmonie. U barev studených vládne modrá, jež je považována za barvu smutku, ale také klidu, rozvážnosti a dálek i snovosti (může se nám vybavit, když pohlédneme na moře nebo oblohu). Jsme jistě zvyklí dávat zelenou do barev studených, jenže není úplně pravdou, že je tato barva chladná. Je složená z modré a žluté, tím pádem záleží na odstínu – ten který obsahuje více modré by se dal řadit do studené a ten, jenž bude obsahovat více žluté zase do teplé. Pro příklad olivově zelená symbolizuje chatrné zdraví nebo nemoc, jelikož evokuje barvu zkaženého masa. Základní zelená představuje štěstí, optimismus, naději, jaro, ale také žárlivost a na dalekém východu život. U fialové je to podobné jako se zelenou, je totiž směsí modré a červené. Obecně je fialová nositelem královské hodnosti, bohatství a privilegovanosti. Šíří se i pověra, že je barvou sebevrahů.

Kromě těchto veselých barev, rozdělujeme i barvy nebarevné, kterými je černá, bílá a jejich smícháním vzniká šedá.

Dramatický účinek

Je na nás či na žánru, do jakých barev chceme snímek naladit. Položme si tedy spíš otázku, jaký chceme, aby obraz udělal dojem? Jasnější neboli světlejší obraz pomáhá divákovi lépe se orientovat ve filmovém prostoru a zároveň působí méně dramaticky. Napomoct nám k tomu může zvolení tonálních barev neboli několika odstínů jedné barvy.

Z temnějšího obrazu na nás naopak srší tíha a těžkost. Využívají se zde spíše syté barvy, kterých docílíme naředěním černou. Pokud chcete jemný obraz nebo hledáte měkké barvy, zkuste pastelové. Jsou to běžné barvy smíchané s bílou. Naopak zdali chcete film ponořit do odstínů jedné barvy, vznikne vám monochromatický snímek. Monochrom se skládá z různých sytostí a hodnot jasu jedné barvy (takový film je např. Limonádový Joe v režii Oldřicha Lipského). Pokud holdujete rozdílům v obraze, barevný kontrast získáme použitím barev na opačné straně spektra (modrá a oranžová, zelená a červená) nebo místo těchto barev využijte doplňkové barvy, k jejichž získání vám pomůže přiložení rovnoramenného trojúhelníku na barevný kruh.

Barvy jsou jistě podstatnou součástí obrazového díla, proto tedy jakožto tvůrce se nezapomeňte na tuto stránku zaměřit či mít po boku kameramana, který neopomíná klást důraz na barevnost. Obecně je však dobré dát barvě dramaturgický význam a připojit ji k nějaké kultuře, pro kterou váš snímek bude vznikat.